„Sedíte někdo v levém rohu?“ a „Je tohle lehátko volné, nebo mám hledat jinde?“ Tyto otázky a spousta dalších se ozývaly z bystřické sauny během dvou lednových neděl, kdy se konaly akce Sauna potmě. Po vzoru populární Kavárny potmě, kterou můžete v Praze navštívit každý rok během května a června, se bystřická sauna ponořila do absolutní tmy a nabídla návštěvníkům opravdu nevšední zážitek.
Myšlenka uspořádat v Bystřici Saunu potmě se zrodila náhodou během jednoho z řady víkendových saunování. Jedním z našich saunových kolegů je totiž i pan Petr Loupanec, pro kterého není jeho zrakový handicap žádnou překážkou pro to, aby každý víkend do bystřické sauny vyrazil. Zajímalo nás, jaké jsou pocity nevidomého v sauně, podle čeho se orientuje nebo jak si třeba měří čas strávený uvnitř. Slovo dalo slovo a začaly se rýsovat plány na historicky první bystřickou Saunu potmě.
V neděli 15. ledna jsme si to šli všichni, značně nervózní, poprvé zkusit. Celkem 17 odvážlivců vyslechlo cenné rady Petra Loupance, jak se orientovat ve tmě, a pak už nám nic nebránilo ponořit se na 2 hodiny do absolutní tmy. A když říkám absolutní, tak myslím opravdu absolutní. Nebyla to taková ta tma, ve které si vaše oči během chvilky přivyknou a vy vnímáte alespoň obrysy předmětů kolem. V sauně ani okolních místnostech nejsou žádná okna, takže tma byla opravdu neproniknutelná. Po prvních peripetiích v šatně, kdy se vysvlékání ve tmě začalo jevit jako neřešitelný problém (na to, že se budeme muset potmě i obléct, jsme se snažili raději nemyslet), jsme konečně mohli vyrazit na první saunovací kolo. Během pár minut jsme se naučili v prostorách sauny orientovat i se v sauně poslepu „poskládat“ vedle sebe na lavice a mohli jsme si saunování opravdu užívat. Dvě hodiny utekly jako voda a když jsme se všichni zase potkali na světle, shodli jsme se, že takto skvělý zážitek by byla škoda nezopakovat. A nevyužít ho třeba pro dobrou věc…
Přesně za 2 týdny se proto konala Sauna potmě 2, která se nesla v charitativním duchu. Na rozdíl od 1. Sauny potmě všichni účastníci zaplatili vstupné ve výši 120 Kč, které poté do poslední koruny putovalo na podporu projektu Světluška, Nadačního fondu Českého rozhlasu pro nevidomé. Kromě dobrého pocitu z příjemně strávené dvouhodinovky plné relaxace nás navíc všechny hřál pocit, jak jednoduše můžeme přispět na dobrou věc a podpořit děti i dospělé s těžkým zrakovým postižením. Celkově z bystřické sauny putoval Světlušce příspěvek ve výši 1560 Kč!
Největší dík patří jednoznačně provozovatelům sauny Zdeňkovi a Janě Rolincovým, kteří z momentálního nápadu dokázali během pár dní vytvořit akci, o které se bude nejen v bystřických saunových kruzích mluvit ještě dlouho, a díky které jsme mohli aspoň malým dílkem pomoci zrakově postiženým dětem i dospělým. Velký dík patří i všem účastníkům Sauny potmě, kteří se nebáli vystoupit ze své komfortní zóny a vyzkoušet si saunování tak trochu jinak.
Lucie Ságnerová